Psychologická poradna online

vztah s partnerem

bezradná žena (20. 03. 2014)

Nevím, zda zůstat ve svém současném vztahu. Žijeme spolu v manželství 18 let, máme 3 děti (17, 14 a 6 let). Partner se mnou poslední měsíc dva nechce trávit čas, radši vezme nejmladšího syna a jede s ním někam sám. Vím, že mu se mnou není dobře. Komunikace je také špatná, často na mě podrážděně reaguje, někdy až zle, nebo je nemluvný. Cítím doma hrozné napětí. On je zvyklý žít si po svém, pracuje daleko od domova a domů jezdí pozdě, někdy i spí mimo domov. Také má větší chuť na sex než já, je možné, že se cítí nemilovaný, protože ho někdy odmítám. Teď vím, že má asi 2 měsíce vztah s jednou ženou (znají se dlouho, je to náš ročník, žádná mladá kráska), vždy si byli blízcí, ale teď se to rozvinulo tak, že se začali scházet, po nocích si mailují… Jistě spolu tyhle dvě věci souvisí. Není to první případ jeho nevěry, už se to stalo dříve a vím, že kvůli tomu nechtěl rozbít rodinu (asi nechce ani teď). Já mám ale stav podobný depresi, cítím se podvedená, že žiju ve lži, že k němu nemůžu mít důvěru. Ptám se sama sebe, zda můžu žít s člověkem, který mě takto týrá (způsob jeho komunikace se mnou). Doma cítím velké napětí, přímo tlak. Snažím se být v dobré náladě, nehádám se, netlačím na něj, prostě být korektní. Na druhou spolu máme za sebou i mnoho pěkných zážitků, děti…). Mívám stavy velké úzkosti a vím, že to musím řešit, protože mě to ničí. Mám pocit, že jsem vysátá, že jsem už rozdala všechnu svoji energii, teď už mi nezbývá skoro ani na péči o malého syna, který mě potřebuje. To je další věc. Rodina jako celek vlastně funguje, manžel má děti velmi rád, tráví s nimi čas (i když je pravdou, že doma se tak často nezdržuje – ale když doma je, věnuje se jim). Nemohu se rozhodnout, co vlastně chci. Zda vydržet v současném vztahu nebo z něho odejít. Jsem si jistá, že pokud toto překonáme, situace se bude stejně znovu opakovat. Můj muž mi asi nikdy nebude oporou v době, kdy mi nebude dobře a budu ho potřebovat. Jeho vztah ke mně není takový, aby byl ochoten pro něj něco obětovat, mám pocit, že nebude fungovat, když mi bude zle, nebudu s ním mít už nikdy pocit jistoty a opory. A také se bojím osamění a toho, jak bych rozchod zvládla. On dokáže být velmi tvrdý, já takovou sílu v sobě nemám

RE: vztah s partnerem

Mgr. Miroslava Pešlová (25. 03. 2014)

 

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz. Dovedu si představit, že když máte s manželem náročnější období, zároveň víte o mimomanželském vztahu muže s jinou ženou, že se ve Vás vyvolávají otázky, jak situaci zvládnout a co dělat.

Píšete, že poslední měsíc s manželem netrávíte mnoho času společně, že vnímáte napětí ve Vaší komunikaci a rovněž napětí cítíte doma. Popisujete, že má manžel větší sexuální potřebu než vy. Dále uvádíte, že má manžel určitou dobu vztah s jinou ženou, se kterou se zná déle. Říkáte, že to není první případ nevěry u manžela. Nepíšete, jakým způsobem jste řešili s manželem předchozí nevěru, zda jste navštívila terapeuta sama, nebo zda společně s partnerem. V tomto tématu ještě přemýšlíte dále, píšete o obavě z pocitu osamění, obavě z rozchodu. Jistě je na místě, že Vás napadají nejrůznější obavy týkající se společné budoucnosti s manželem, neboť Vaše současná vztahová situace – krize ve Vás vyvolala otázky bezpečí, důvěry v druhého, jistoty.  Rovněž  můžete v sobě cítit tlak nutící Vás k rozhodnutí.

Dovedu si představit, že skutečně zažíváte pocit, že nemáte energii, že se cítíte podvedená, že žijete ve lži a že jistě zažíváte pocit, že k manželovi nemáte důvěru. Snažíte se být v dobré náladě, netlačit na něj, nehádat se, což je na jednu stranu obdivuhodné, že to dokážete, na stranu druhou Vás to musí stát velké přemáhání. Nabízí se otázka, zda máte možnost se někde uvolnit a nebýt pod tak velkým tlakem. Dále píšete, že máte s mužem řadu pěkných zážitků, děti, rodina jako celek funguje, manžel pravděpodobně nechce ukončit manželství.

 

Všechna témata, která zde popisujete, tedy téma bezpečí, jistoty, obav z budoucnosti aj. spolu s Vašimi doprovodnými stavy, které zažíváte, jsou velká témata, pro která by bylo žádoucí, abyste zvažovala možnost terapie. V bezpečném kontextu psychoterapie byste měla možnost Vaši bolest zpracovat, dojít k rozhodnutí, co sama chcete a co je pro Vás potřeba udělat. Neboť krize neobsahuje jen velkou bolest, ale je také výzvou pro člověka k nakročení směrem k sobě, k zastavení, k přemýšlení a k nalezení porozumění k dalšímu kroku. 

Přeji Vám mnoho dobrého na Vaší cestě.



 



Klinický psycholog Mgr. Miroslava Pešlová
Oldřichova 49
128 00 Praha 2

Tel.: +420 603 420 799
E-mail: mirkapesl@seznam.cz
 
Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz
O MNĚ | SLUŽBY | CENÍK | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT
Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o.