Dobrý den, Nevíme si rady se švagrovou, která se léči s epilepsii, je jí 35.let a je vdaná.Asi před třemi lety změnila lékaře v tomto oboru,byla ji postupně změněna léčba,která má pozitiva v odbourání četnosti záchvatů. Od této doby se však změnilo postupně i její chování k blízkým a okolí. Přestala postupně komunikovat se svými rodiči, s kamarádkami,příbuznými.Rozprodává věci,které si dřív s radostí koupila, nebo ji byly darovány...atd. Poslední dobou je stále uplakaná, údajně kvůli postoji okolí vůči ní ( nesmíte ji říci NE,nebo že se Vám to nelíbí).Starost o manžela i domácnost se také zhoršila.Rádi bychom ji dostali na nějaké psychologické či psychiatrické vyšetření,ale nevíme jak. Sama tam nepůjde a nařídit ji to nelze. Asi před 15.lety byla na psychiatrii hospitalizována,kdy měla též představy, že je celý svět proti ní.Bylo zjištěno,že k tomu to stavu došlo právě úpravou léčby. Snaha o konzultaci s lékařem bez její maličkosti neprošla. Děkuji za Váš čas a případnou pomoc. Příjemný den. Zdena
 Mgr. Miroslava Pešlová (12. 02. 2014)
 Mgr. Miroslava Pešlová (12. 02. 2014)
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz. Jistě zažíváte nepříjemné chvíle. Epileptické onemocnění, jako každé tělesné i duševní onemocnění, vyvolává u člověka psychologickou reakci. O to více se musí epileptik se svou chorobou vyrovnat. V oblasti emocí bývají rozmrzelí, zvýšeně afektivní; často také bývá mrzutá deprese, nemocní jsou plačtiví, mají hypochondrické obavy.
Člověk se skutečně musí rozhodnout sám, zda zvolí terapeutickou pomoc. . Situace, kterou popisujete, je jistě obtížnější tím, že má švagrová pravděpodobně negativní zkušenost s hospitalizací a nemusí znát rozdíl mezi hospitalizací a terapií v průběhu hospitalizaace a terapeutickou situací mimo psychiatrickou léčebnu.
K prvnímu kroku můžete být nápomocna tím, že byste švagrové navrhla, aby docházela na terapii spolu s Vámi. Jak důvod byste mohla uvést to, co Vás skutečně trápí. Tedy, že Vás mrzí, že spolu moc nemluvíte, že Vy sama se kvůli tomu trápíte a jestli by Vám mohla pomoci a navštěvovala terapii spolu s Vámi. Vlastně byste ji požádala o pomoc – ve smyslu, aby pomohla Vám. Další z možností (v případě, že odmítne), je, že byste se sama rozhodla k terapii, v terapeutickém prostoru by byl čas na téma zvládání této náročnější situace a posilování vlastních zdrojů. Možná, že Vaše absolvování terapeutických sezení a rozhovor o nich spolu s ní, aby mohl působit motivačně na švagrovou a dopomoci jí k rozhodnutí.
V případě, že byste měla zájem, mohu Vám nabídnout termín konzultace. Na Vaší cestě Vám přeji mnoho dobrého.
| Psycholog Mgr. Miroslava Pešlová Oldřichova 49 128 00 Praha 2 Tel.: +420 603 420 799 E-mail: mirkapesl@seznam.cz Miroslava Pešlová - ZnamyLekar.cz | O MNĚ | SLUŽBY | PORADNA | ČASTÉ DOTAZY | BLOG | KONTAKT Mapa stránek | © 2013 Vytvořilo 4WORKS Solutions s.r.o. |